Podle normy ČSN 73 3610 musí být podokapní žlaby vyspádovány v podélném sklonu 3 až 5 mm na 1 běžný metr (0,3–0,5 %) směrem k žlabovému kotlíku a podepřeny žlabovými háky v osové rozteči nejvýše 800 až 900 mm (600 mm na horách). Dimenze žlabu a svodu se řídí normou ČSN EN 12056-3: pro plochu střechy do 50 m² postačuje RŠ 250 mm se svodem Ø 80 mm, pro 50–110 m² RŠ 280–333 mm se svodem Ø 100 mm a nad 110 m² žlab RŠ 400 mm se svodem Ø 120 mm.
Zadejte délku okapové hrany, půdorysnou plochu střechy a klempířský materiál. Dvojitý CAD výkres v reálném čase vykreslí přesný počet háků, podélný pokles Δh, příčný profil RŠ a nutnost dilatační spojky.
Návrhový průtok dešťové vody Q = 2,55 l/s (kapacita profilu až 4,2 l/s). Standard pro pražské rodinné domy a menší bytové domy.
Pro Titanzinek (ZnTi) / Měď (Cu) je maximální dilatační délka 12 m. Při překročení této délky je nutné osadit dilatační spojku s EPDM vložkou.
Upozornění: Tento výpočetní model vychází z technických norem ČSN 73 3610, ČSN EN 12056-3 a průměrných ceníkových sazeb klempířských a výškových prací v Praze pro orientační rozpočtové plánování. Nenahrazuje statický posudek ani závaznou položkovou nabídku po fyzické prohlídce objektu.
Posuňte ovladač Rozložení 3D vrstev (0–100 %) nebo klikněte na libovolnou z 5 klempířských vrstev. Prohlédněte si v prostoru, proč musí čištění okapů vždy zahrnovat kotlík, kolena i patní gajgr.
Správně namontovaný podokapní žlab musí zachytit dešťovou vodu z krytiny, plynule ji odvést samospádem do kotlíku a zároveň nesmí být stržen sjíždějícím sněhem a ledem.
Žlabové háky se rozloží s osovou roztečí max. 800–900 mm (nejvýše 150 mm od čel, rohů a kotlíku), očíslují se od nejvyššího bodu (č. 1) ke kotlíku a na hromadě se na nich narýsuje šikmá ryska spádu Δh.
Pomocí klempířské ohýbačky háků se každý hák ohne přesně v rysce. První a poslední hák se připevní vruty, napnou se dvě zednické šňůry (na dno a na přední návalku) a mezilehlé háky se zarovnají do přímky bez průhybů.
Podle ČSN EN 612 musí ležet přední kruhová návalka žlabu o 10 až 20 mm níže než zadní ohyb. Při přívalovém dešti nebo ucpání kotlíku tak voda přeteče přes přední hranu volně před dům a nezatéká do krovu.
Střed žlabu musí ležet pod přímkou prodloužené roviny střechy (krytina zasahuje do 1/3 až 1/2 šířky žlabu). Zároveň přední hrana žlabu leží o 10–20 mm pod spádnicí krytiny, aby sjíždějící sníh a led žlab neutrhl.
V nejnižším bodě žlabu se klempířskými nůžkami vystřihne oválný otvor pro žlabový kotlík a jeho okraj se vyklepe směrem dolů do hrdla (cca 10–15 mm), aby proudící voda nezatékala mezi stěnu žlabu a kotlík.
Žlab se vloží do přední návalky háku a zaklapne zadními plechovými příponkami tak, aby se mohl podélně pohybovat při změnách teploty. U úseků nad 12–15 m se v nejvyšším bodě osadí dilatační kus s EPDM vložkou.
Poddimenzovaný okap přetéká při každé letní bouřce, zatímco předimenzovaný žlab zbytečně prodražuje rekonstrukci. Následující tabulky shrnují závazné parametry dle platných českých a evropských norem.
| Účinná půdorysná plocha střechy | Rozvinutá šíře žlabu (RŠ) | Vnitřní průměr žlabu | Průměr svodu (DN) | Max. průtok Q | Typické použití v Praze |
|---|---|---|---|---|---|
| Do 50 m² | RŠ 250 mm | Ø 100 mm | Ø 80 mm | 1,5 l/s | Garáže, zahradní altány, pergoly, vikýře a drobné přístavby |
| 50 – 110 m² | RŠ 280 – 333 mm | Ø 125 – 150 mm | Ø 100 mm | 3,0 – 4,2 l/s | Rodinné domy, řadové vily a menší bytové domy |
| Nad 110 m² (110 – 180 m²) | RŠ 400 mm | Ø 190 mm | Ø 120 mm | 6,5 l/s | Pražské činžovní domy SVJ, historické paláce a průmyslové objekty |
| Klempířský materiál | Min. tloušťka stěny | Teplotní roztažnost (ΔT = 100 K) | Max. dilatační celek | Příslušná norma |
|---|---|---|---|---|
| Měď (Cu-DHP) | 0,60 mm | 1,65 mm / (m · 100 K) | 12 – 15 m | ČSN 73 3610 / ČSN EN 612 |
| Titanzinek (ZnTi) | 0,70 mm | 2,20 mm / (m · 100 K) | 12 – 15 m | ČSN 73 3610 / ČSN EN 612 |
| Pozinkovaná ocel (FeZn) | 0,55 – 0,60 mm | 1,20 mm / (m · 100 K) | 15 – 18 m | ČSN 73 3610 / ČSN EN 612 |
| Lakovaný hliník (Prefa AlMn) | 0,70 mm | 2,40 mm / (m · 100 K) | 12 m | ČSN 73 3610 / ČSN EN 612 |
| Tvrzené PVC (plast) | 2,20 – 3,00 mm | 7,00 – 8,00 mm / (m · 100 K) | 6 – 10 m | ČSN EN 607 / ČSN 73 3610 |
Norma ČSN 73 3610 stanovuje pro podokapní žlaby minimální podélný spád 3 až 5 mm na 1 běžný metr (tj. 0,3 % až 0,5 %) směrem k odpadnímu hrdlu (kotlíku). Na 10metrovém úseku střechy tedy musí být poslední hák u kotlíku osazen o 30 až 50 mm níže než první hák na rozvodí. Při spádu menším než 3 mm/m ztrácí proudící voda samočisticí schopnost, na dně žlabu se usazuje bláto a v zimě vznikají ledové čočky.
Maximální osová vzdálenost žlabových háků podle ČSN 73 3610 činí 800 až 900 mm v běžných sněhových oblastech (kam spadá i Praha). V horských a silně návětrných oblastech musí být rozteč zkrácena na maximálně 600 mm. Háky se osazují také nejvýše 150 mm od čela žlabu, od rohového spoje, od dilatační spojky a po obou stranách žlabového kotlíku.
Dimenze se odvíjí od účinné půdorysné plochy střechy připadající na jeden dešťový svod: pro plochu do 50 m² (garáže, pergoly, vikýře) se volí žlab RŠ 250 mm (průměr 100 mm) a svod Ø 80 mm. Pro plochu 50 až 110 m² (rodinné domy) je předepsán žlab RŠ 280 nebo RŠ 333 mm (průměr 125–150 mm) a svod Ø 100 mm. Pro střechy nad 110 m² (činžovní domy SVJ) je nutný žlab RŠ 400 mm (průměr 190 mm) a svod Ø 120 mm.
Kovové i plastové žlaby mění svou délku v důsledku teplotních výkyvů mezi zimními mrazy (-20 °C) a letním rozpálením na slunci (+80 °C). Maximální délka jednoho dilatačního celku podle ČSN 73 3610 činí 12 až 15 m pro měď (Cu) a titanzinek (ZnTi), 12 m pro hliník (Al), 15 až 18 m pro pozinkovanou a poplastovanou ocel (FeZn) a 6 až 10 m pro plastové žlaby (PVC). Překročení této délky bez dilatačního prvku způsobí utržení letovaných spojů.
Podle ČSN EN 612 a ČSN 73 3610 musí být přední okapová návalka v řezu umístěna o 10 až 20 mm níže než zadní hrana žlabu přiléhající k okapnici. Pokud dojde při extrémní průtrži mračen nebo ucpání kotlíku listím k přeplnění žlabu, voda přeteče přes nižší přední návalku volně před dům a nezatéká přes zadní hranu do dřevěného podbití krovu, tepelné izolace a zdiva fasády.
Ochranné hroty s nerezovými trny na UV-stabilizované polykarbonátové základně se na přední návalku žlabu připevňují nerezovými klipy nebo pružným neutrálním klempířským tmelem (nikdy se nevrtají skrz dno žlabu!). Ochranné polyetylenové mřížky proti listí se zacvakávají pod návalku; doporučujeme je instalovat tam, kde listnaté stromy přesahují střechu, zatímco u střech pod borovicemi a smrky volíme raději otevřený žlab se sítkem v kotlíku, protože jemné jehličí mřížkou propadává.
Tento strukturovaný rozpočet obsahuje přesné parametry vaší kalkulace. Můžete jej jedním kliknutím zkopírovat pro schválení výborem SVJ nebo rovnou odeslat našemu pražskému technikovi.